Pěšky do Santiaga

Pouť, která má tisíciletou tradici. V katedrále v Santiagu de Compostella ve Španělsku je hrob apoštola Jakuba. Jde o evropskou obdobu pouti do Mekky. V minulosti došlo ke zmenšení zájmu hlavně díky válkám ve 20. století. Po návštěvě této cesty papežem Janem Pavlem ll. v 80. letech a následným zapsáním tohoto fenoménu na seznam historických památek UNESCO, zájem velmi vzrostl. Poslední léta se roční návštěvnost pohybuje kolem čtvrt milionu lidí z celého světa. Jedná se nejenom o věřící, ale i o sportovce, turisty, lidi, kteří si chtějí zažít na vlastní kůži vystoupit ze své komfortní zóny. Tras je mnoho, nejčastěji se jde tzv. Camino Frances, trasa dlouhá téměř 800 km z Francie, přes Pyreneje, přes celé severní Španělsko.

"Já jsem na tuto cestu vyrazila sama v září 2016, ušla jsem přes 900km, došla jsem nejen do Santiaga, ale navštívila jsem i tzv. Konec světa, nejzápadnější mys u Finistery. Celé mi to trvalo 6 týdnů. Mé důvody byly opravdu široké. Nejen, že jsem si chtěla splnit můj dětský sen spojený s knihou Aloise Jiráska, ale ráda chodím, turistika mne zajímá. Mám ráda kulturu a historii, cestování jako takové. Zajímala mne i spirituální stránka poutě, chtěla jsem si v klidu popřemýšlet o svém životě na prahu důchodcovského věku, chtěla jsem zjistit, jakže to mám s Pánem Bohem... těch důvodů bylo opravdu hodně. Ta cesta je dlouhá, ale nakonec zjistíte, že ty kilometry jsou to nejmenší. Těžší je unést samotu a někdy zase společnost cizích lidí, zvládat spaní po ubytovnách, dennodenní praní, obstarávání si jídla, nošení těžkého batohu na zádech... Ale také odloučení od blízkých, řešení vzniklých problémů na dálku tam doma, atd. V každém případě jsem nyní někdo jiný, Camino mne změnilo." (Jaroslava Uremović Jůnková)