Ptačí příběhy

Zveme vás na výstavu obrazů a objektů výtvarníků Pavla Vítka a Petra Vaculíka 

Díla jsou částečně spojena se sbírkou básní „Ptačí král a jiné básně“ od Pavla Vítka. Podobné ladění výtvarné práce obou autorů dokresluje temnější náladu poezie, která popisuje odvrácenou tvář života, kterou lidé záměrně vytěsňují ze svých světů.

Kovářské dílo Petra Vaculíka v sobě zahrnuje kombinace rozmanitých materiálů, nejčastěji kovu se dřevem či kamenem. Tyto čistě přírodní fragmenty doplňují syrovost železa a podporují tak vzájemnou blízkost těchto materiálů a svůj starobylý původ. Petra zajímají elementární přírodní procesy a cykly, zejména pro svou propojenost s linií předchozích generací a lidského rodu vůbec. Kýžená sounáležitost a návaznost na tuto přírodní přirozenou moudrost a původnost se prolíná celou jeho tvorbou, v níž zaznívá pokora a úcta k těmto skutečnostem.

Práce Pavla Vítka jsou převážně olejomalby, ale vystavené jsou i objekty z kovu, dřeva a linoryty. Výtvarné vidění je pochopitelně provázané s jeho poezií. Existenciální úzkost, drsný pohled na přírodu a její chod se mísí s personifikací člověka a společenství, které těžko přijímá jinakost, a jedinec se potýká s odmítnutím a izolací. Přesto je jak v poezii, tak v dílech patrná touha jedince přežít, dokázat postavit se osudu a nabýt nebývalé síly a odvahy.

Oba autory spojuje práce se dřevem a kovem. Kovářství zvlášť je pro oba takřka magickým úkonem; jakési archetypální propojení se zemí a schopnostmi předků. Umělecký proces pak připomíná komunikaci s podvědomím a „rozpomínáním se“ na dávno zapomenuté nebo ztracené vidění světa.  

Pavel Vítek (*1976) učitel na ZŠ, výtvarník, literát. Pochází z Ostrova. Žije a tvoří ve Velichově. Je autorem postmoderní novely „Támhle nahoře…“ a sbírky poezie „Ptačí král a jiné básně“. Pravidelně se účastní sochařských sympozií v České republice. Pracuje se dřevem a kovem. Témata literární i výtvarná se vzájemně propojují a doplňují. V expresivní a symbolické formě dává najevo obdiv k přírodě. Zároveň se snaží upozornit na nesoulad přírodních zákonitostí s působením člověka, který Zemi využívá jen pro své potřeby. Proto se autor nebrání obrátit se k archetypům dávných příběhů a pohádkovým motivům, které přírodu personifikují a poukazuje tak na lidskou marnivost a naivní představu člověka o vlastní nadřazenosti a důležitosti.

Petr Vaculík (*1975) pochází z Jáchymova. S rodinou žije v Lesově. Uměleckým kovářstvím se zabývá od poloviny devadesátých let. V počátcích své tvorby se učil kovářskému řemeslu u zkušených kolegů v několika zavedených a významných kovárnách. Zúčastňuje se mezinárodních řemeslných setkání a uměleckých sympozií, vedl kovářský seminář pro studenty. Dlouhodobě se věnuje převážně volné tvorbě. Upřednostňuje funkční kinetické objekty a vytváří plastiky do volného prostoru, ve kterých ctí minimalistickou ladnost materiálu a přirozenou krásu kovu. Ve své tvorbě rád užívá rezavý materiál v kontrastu s čistým ošetřeným kovem. Novější práce zobrazují proměnu a změnu lidské připoutanosti ve svobodný a uvolněný let parafrázující stav duše člověka a jeho vnitřní klid.